Palubní radista též Palubní střelec – radista, palubní operátor

    Před zavedením odznaků třídních specialistů letectva měly odbornosti palubního radiotelegrafisty a polního leteckého střelce svoje samostatné letecké odznaky.   Po roce 1954 však dochází ke sloučení označení palubního radisty a palubního střelce a nově jsou zavedeny odznaky vyjadřující odbornou třídnost palubního radisty též palubního střelce – radisty, palubního operátora : 1. třídy, 2. třídy, 3. třídy a palubního radisty (palubního střelce – radisty, palubního operátora) beztřídního.

    Výrobu těchto odznaků zajišťoval národní podnik ZUKOV PRAHA XI. Odznaky byly většinou opatřeny matričním číslem. Tyto odznaky byly zhotoveny z tombaku a ke stejnokroji se připevňovaly pomocí upínací matice.